Jak probudit páteř k životu: nahlédnutí do vývoje páteře a pozvánka na lekci jógy



Předkládám vám text, který je mým páteřním vyznáním a zároveň pozváním ke společnému sdílení praxe, která se bude točit okolo páteře. Kdyby šel život jako obvykle, začínal by tento čtvrtek v Akashe můj kurz jógy zaměřený na páteř. Rozhodla jsem se, že ho zkusím přenést do online prostoru, takže pokud budete chtít, přidejte se ve čtvrtek 2.4. v 17.45 a vyzkoušíme to.


Když jsem se dostala ke studiu vývoje pohybu dětí, úplně mě to pohltilo. Strávila jsem několik měsíců v okouzlení z toho, jak hluboce propojený nebo lépe propletený je vývoj pohybu, vývoj páteře a vývoj nervové soustavy. A pořád mi to připadá neuvěřitelně pozoruhodné a vtahující a svoje zjištění používám ve své praxi i výuce.


Všechno to začíná už v prenatálním období, pak po narození do prvních samostatných krůčků se odehrává doslova vývojová bouře na všech jmenovaných frontách, která už v mírnějších formách (s výjimkou puberty) pokračuje až do rané dospělosti. Ale ani tam se nic neuzavírá, jen to chce víc pozornosti a času, aby se mohly začít odehrávat změny.


Narůstající vhled do úzké vazby mezi tím, jak se hýbu, jak pohyb prochází páteří, jak to vnímám a co při tom cítím, proměnil i mé vztahování se k páteři. Přestala pro mě být výztuží trupu, kterou při cvičení různě ohýbám, předkláním, zakláním nebo přetáčím, ale stala se živou součástí mě samotné. Začala jsem jasněji vnímat, kde páteř přetěžuju, a kde ji naopak dopřávám méně pohybu, než by si zasloužila a tudíž ji oslabuju. V páteři máme neuvěřitelné množství hlubokých čidel, které umí přenášet informace do mozku a zpět. Pokud ale páteř nemá dost pohybu a zatuhává, nebo jí používáme mechanicky, tato spojení se uspí a jsme ochuzeni o spoustu počitků. Také tím omezujeme schopnost páteře se pružně přizpůsobovat pohybu nebo reagovat na statické pozice.


DVOJESOVITÉ ZAKŘIVENÍ PÁTEŘE: KŘIVKY, O KTERÉ SE VYPLATÍ PEČOVAT

Když se narodíme, tvar naší páteře odpovídá písmenu C. Představte si embryonální zabalení se do klubíčka. V průběhu prvních měsíců a let života se páteř postupně rozvinuje a zakřivuje až do plného dvouesovitého zakřivení zralé páteře.


V oblasti hrudníku a kříže, kde je páteř vyklenutá ven (kyfóza) vlastně vidíme pozůstatky prvotního oblouku (tzv. prvotní zakřivení), v oblasti krku a beder, kde páteř vyklenutá směrem dovnitř (lordóza), vidíme výsledek vývojových pohybových vzorců. Tato tzv. druhotná zakřivení vznikají tedy až v průběhu života a úzce souvisí s tím, jak se dítě učí z lehu dostat na čtyři a postupně vzpřímeně stát a chodit. Jakkoliv mohou být vývojové vzorce určitým způsobem „naprogramovány“ v nervové soustavě, tím, co živí chuť se učit, hýbat a poznávat, je emocionální prožívání, vztahování k pečující osobě a ke světu.


To znamená, že tzv. rovná páteř tedy není tak úplně rovná, ale dvojesovitě zakřivená. Toto dvojité zakřivení dělá páteř silnější oproti její dokonale rovné verzi. Zvyšuje totiž jak pružnost, tak pevnost. Biomechanici vypočítali, že zakřivená páteř je sedmnáckrát pevnější než páteř v jediném oblouku. Z toho také plyne, že páteř, která má nedovyvinuté či příliš velké zakřivené je náchylnější k přetěžování a zranění než páteř s vyrovnaným zakřivením.

Jako první se vyvíjí krční lordóza. Hlava, respektive smysly (zrak, sluch, chuť) jsou totiž klíčem k dalšímu rozhýbání a vývoji. V průběhu prvních měsíců života si dítě vyvine dost síly a koordinace pro udržení hlavy, to mu pak umožňuje větší rozhled po okolí a schopnost zachycovat vizuální podněty a reagovat na ně. Navázání očního kontaktu s pečující osobou sytí a prohlubuje vzájemné emoční vazby. Smyslové podněty z vnějšího prostředí, které vyvolávají zájem je prozkoumat, povzbuzují dítě k další činnosti (dítě opticky fixuje, stabilizuje své tělo v prostoru, prozkoumává své okolí, natahuje se po předmětech a uchopuje je atd.).


Každý krok malého člověka směrem k napřímení páteře pro něj znamená posílení a podporu ve vztahu k jeho bezprostřednímu okolí a zároveň zmenšuje závislost na jeho okolí a umožňuje mu začít svět prozkoumávat víc nezávisle. A to platí i o dospělé páteři. Čím je pohyblivější a pružnější, tím více máme prostoru a možností, jak se vztahovat ke světu svobodně a nezávisle. Pokud se posturálně zhroutíme dovnitř a žijeme s kulatými zády, svěšenou hlavou a rameny, pravděpodobně nezvládneme obsáhnout spoustu věcí, které se dějí okolo nás. Pokud nás přehnaná aktivita zase dovede k toporně vzpřímené, zbytnělé a strnulé postuře, můžeme mít sice rozhled, ale ne pružnost na to, abychom na vnější svět reagovali jinak než rigidně.


Francouzský filosof Michel Foucault v knize Dohlížet a trestat ukazuje, že naše idea rovného či vzpřímeného stoje je odvozená od figury disciplinovaného vojáka, která se objevuje spolu s moderní společností. "Narovnej se!" jsme slyšeli v dětství či dospívání snad všichni. Vypnutá hruď, strnulý postoj. Tenhle obraz můžeme naštěstí zmačkat a vyhodit. K tomu, abychom stáli zpříma nepotřebujeme vynakládat žádné úsilí, potřebujeme spíš najít vzájemný vztah mezi částmi těla (chodidla, pánev, hrudník, hlava), probudit páteř a chytře využívat gravitaci.




CO Z TOHO PLYNE PRO PÁTEŘ A POHYB V DOSPĚLOSTI?


Páteř dozrává až do adolescence a v průběhu života se proměňuje. Na to, jakou máme teď páteř teď, jsme si tedy zakládali v průběhu prvních měsíců a let života, tvarovali jsme ji celé dětství, dospívání a adolescenci a tvarujeme ji svým každodenním pohybem doteď. Páteř je sice kostěná struktura, ale každý obratel má schopnost samostatného pohybu a obratle na sebe zároveň navzájem reagují, takže páteř je nejen středovou osou, základem vertikály, ale umí být také poddajná, pružná a živá.


Ani v dospělém věku nemusí ale změny nutně souviset s degenerativními procesy, které si spojujeme se stárnutím organismu. Někdy se uvádí, že se ve stáří vracíme k tomu, co jsme zažili v dětství. U mnoha starých lidí můžeme sledovat, že se páteř věkem ohýbá a opět nabývá tvaru C jako u novorozenců. Každý ale jistě známe ve svém okolí i staré lidi, kteří se i přes pokročilejší věk stále pohybují vzpřímeně a s jistou lehkostí. Jinak řečeno, to, že kolem sebe vidíme tolik shrbených starých lidí, vůbec neznamená, že to je úděl páteře související s věkem.

I v dospělosti můžeme páteř hodně vyživit a probudit, takže bude daleko pohyblivější a živější. Páteř nemá navíc co dělat pouze s posturou a případnými bolestmi zad, ale je propojená se zdravím vnitřních orgánů a možná překvapivě i se schopností dostatečně okysličit organismus.


Jak se naše páteř vyvinula, jak s ní / se sebou zacházíme, se odráží na tom, jaká páteř a jak nás životem nese. Pokud o páteř pečujeme, můžeme docílit změn, které působí blahodárně, a můžeme dosáhnout větší fyzické i psychické zralosti.


Zvu vás tedy na lekce, na kterých se budeme věnovat prozkoumávání a objevování vlastní páteře, jejího vztahu k dechu a pohybu celého těla. Nebude to ale zdravotní cvičení, i když věřím, že ke zdraví celého organismu přispějeme. Jinak s přístupem "dělat věci pro zdraví" spíš nesouzním. Hraje se tu na vůli a disciplínu, odložené potěšení pro budoucí zdraví. Jóga a somatika nás ale vybízejí zůstat v přítomnosti. Nejedná se o sportovní trénink, při kterém se připravujeme na výkon v budoucnosti (proto se také hovoří o jógové praxi). Takže budeme spíš zkoumat a navnímavat vlastní páteř, hledat jaké pohyby nám umožňuje, kde jsou její silné a slabé stránky. Budou nás zajímat tyto a další otázky: Jak je mi v těle? Dělá mi ten pohyb dobře? Kde vlastně ten pohyb začíná a kudy vede? Co mi umožňuje?


Co bych vám tedy chtěla nabídnout a co mě zajímá: zkusit se dostat k sobě, oprostit se od představ o tom, co mi jde a nejde, co bych měla zvládnout a neměl/a zvládnout a zkusit se ponořit do hry, objevování a experimentování, ze kterého bude mít užitek páteř. To vše se bude odehrávat na poli aštangové praxe, po úvodním volném experimentování přeneseme páteř do jógových pozic v systému, který je založený na pohybu a plynutí na vlně dechu. Aštanga je silovější druh jógy, lekce bude ale přizpůsobená všem, takže pokud se teď zrovna silně necítíte, nenechte se odradit a přidejte se.



151 zobrazení

© 2019 www.pohybadech.cz | info@pohybadech.cz | Alice Červinková | +420 603897646