Letošní podzimní kurzy propojuje téma pružnosti a tekutosti těla. Dech se přitom stane naším hlavním průvodcem a tichým architektem vnitřního prostoru.

​

 

Co jsou to vlastně fascie?

Fascie jsou živé, proměnlivé, smyslově vnímající tkáně, které propojují všechny vrstvy těla, od kůže až po orgány. Jak si je představit? Jako celotělovou pavučinovou síť, která jednak obaluje, ale také prostupuje každý sval, svalové vlákno, kost, nerv i vnitřní orgán. Bývají přirovnávány k bílým vláknům v citrusech. Když třeba z grapefruitu vymačkáte opatrně veškerou šťávu, v ruce vám zůstane dokonalá struktura jemných blan, které držely každý stroužek a kapku tekutiny na svém místě. Přesně takovou trojrozměrnou síť, která nás chrání, spojuje a tlumí nárazy, máme v těle.

Fascie jsou vlastně vnitřní obaly, které organizují a propojují jednotlivé struktury a prostory našeho těla a podílejí se na tom, jak se mezi nimi přenáší tlak, tah a pohyb.

​

Tekutý a pružící potenciál: Od lepidla k tekoucí řece

Fasciální tkáň a její mezibuněčné prostředí mají fascinující vlastnosti spojené s proměnlivou viskozitou. Když se dlouho nehýbeme, může se zhoršit klouzání jednotlivých vrstev tkání a prožíváme to jako pocit zatuhlosti. Obrazně si můžeme představit, že naše vnitřní tekuté prostředí začne připomínat spíš lepidlo než kluzký gel.

Jakmile ale tkáň jemně oslovíme pomalým, vnímavým pohybem, střídáním tlaku a uvolnění a necháme ji postupně zahřát, můžeme podpořit vzájemné klouzání jejích vrstev. Naše vnitřní „šťávy“ se dávají do pohybu a i místa, která jsme vnímali jako suchá nebo zapomenutá, mohou znovu získat pocit lehkosti a svobody.

​

Fasciální pumpa: Osvobození vnitřního proudění

Fascie a tekutiny v našich tkáních milují rytmický, jemný pohyb. V somatické praxi rádi používáme obraz „mačkání mořské houby“. Když tkáň vědomě stlačíme a uvolníme, střídání tlaku podporuje pohyb mezibuněčné tekutiny a lymfatický návrat. Při uvolnění se tkáň znovu rozpíná a mění se tlakové poměry v jejím okolí.

Paracelsovi bývá připisována věta: „Existuje pouze jedna nemoc a její jméno je městnání.“ Naším cílem na kurzu bude skrze rytmický pohyb, tlak a uvolnění toto městnání v těle jemně rozvibrovat a rozpustit.

​

​

Fasciální předpětí: Inteligentní spolupráce se svaly

Fascie nejsou pasivní tkáně, které obalují či prostupují jiné tkáně. Je to nesmírně citlivá, živá síť s vlastním předpětím, která se podílí na přenosu a rozložení sil v těle. Představte si napnutou tětivu luku: při každém kroku, skoku nebo silové pozici se energie přenáší mezi svaly, šlachami, fasciemi a kostmi. Elastické struktury dokážou část této energie na moment uložit a vzápětí ji využít pro další pohyb.

Právě tady leží tajemství zdravé síly. Při náročném, silovém pohybu potřebujeme vnitřní oporu, ale ne tvrdost. Pokud tkáně ztrácejí pružnost a schopnost dobře mezi sebou přenášet sílu, tělo může reagovat nouzově: svaly se nadměrně zatnou, uzamkne se dech a tlak se soustředí do několika málo míst. Když ale jednotlivé vrstvy těla dokážou pružně spolupracovat, fungují jako tlumiče a trampolína zároveň. Síla se může rozložit do celého těla a pohyb se stává bezpečnějším, ekonomičtějším a pružnějším.

Skutečná síla totiž nevychází jen z co největšího stažení jednotlivých svalů, ale z koordinované a pružné odezvy celého systému.

​

​